Jak správně napsat vánoční přání - malá a velká písmena
| 18.12.2014, Autor: Jana Skřivánková, Foto: ©Masson / Dollar Photo Club | |
Dělají vám problémy velká a malá písmena ve slovech Vánoce, nový rok, Štědrý den a podobně? Nezoufejte! Společně s portálem Moje čeština jsme pro vás připravili souhrn nejpoužívanějších výrazů, které vás při psaní vánočních přání mohou potrápit. Po přečtení tohoto článku vás už Vánoce na papíře určitě nezaskočí.
Chystáte se letos posílat svým příbuzným, známým, spolužákům, kolegům v práci či dokonce šéfům vánoční přání a řešíte, zda jim máte popřát příjemné prožití svátků Vánočních, či vánočních? Zda napsat vše nejlepší do Nového, či nového roku? A dárky kupujete na poslední chvíli těsně před Vánoci, nebo před Vánocemi? Pokud některou z těchto otázek řešíte, je tento článek určen právě vám. Ač se to nezdá, i tak krátký text, jakým je přání či PF, obsahuje mnoho slov, jejichž pravopis nám může dělat potíže. Pojďme se na ně postupně podívat.
Vánoce, nebo vánoce
Až do roku 1993 se psaly názvy svátků jako vánoce a velikonoce s malým počátečním písmenem. Ve starších vánočních pohledech se proto setkáte ještě s přáním šťastných a veselých vánoc s malým v. Nová pravidla z roku 1993 však kodifikovala psaní těchto svátků s velkým písmenem, tedy Vánoce a Velikonoce. Důvodem je významné postavení těchto svátků v naší kultuře, která v sobě nese křesťanské kořeny. Z tohoto důvodu bychom tedy měli psát Vánoce (i Velikonoce) s velkým počátečním písmenem.
Vzhledem k tomu, že se stále jedná o poměrně mladou změnu (necelých 20 let není ve vývoji jazyka příliš dlouhá doba), můžeme se v mnoha textech stále setkávat s původním pravopisem (například ve starších knihách, či přáních psaných staršími lidmi, kteří mají původní pravopis vžitý). Slovo vánoce s malým v proto nemůže být striktně považováno za chybu. My bychom však v přáních přeci jen měli dodržovat psaní velkého písmena, protože tím vyjadřujeme důležitost tohoto významného svátku.
|
Vánoce patří mezi pomnožná podstatná jména. Toto jméno má tedy pouze tvary množného čísla, ač vyjadřuje jeden svátek. Podstatné jméno Vánoce (jako například Velikonoce) kolísá ve skloňování mezi měkkými vzory růže a stroj, přičemž
- v 2. pádu je tvar bez koncovky: (bez) Vánoc
- v 3. pádu je správný tvar Vánocům, tvar Vánocím je nespisovný
- v 7. pádu mají dva tvary: (s) Vánoci a Vánocemi
|
Štědrý den a Štědrý večer
V názvech jednotlivých svátečních dnů píšeme vždy velké počáteční písmeno, jedná se vždy o konkrétní významný den v kalendáři. Správně je tedy Štědrý den a Štědrý večer.
|
Pozor si však dejte na psaní přídavných jmen utvořených od těchto názvů, v nich píšeme na začátku malé písmeno, například: Co hodláš vařit na štědrovečerní večeři?
Boží hod
Jedná se v podstatě o stejný případ jako u Štědrého dne/večera. Toto spojení je však trochu záludné v tom, že ho známe hned v několika podobách: Boží hod, Hod boží či dokonce Boží hod vánoční. Ve všech těchto případech platí, že počáteční písmeno prvního slova píšeme velké:
|
Jako chybný není však vnímán ani pravopis Hod Boží s dvěma počátečními velkými písmeny. V tomto případě je totiž slovo Boží přivlastňovacím přídavným jménem k podstatnému jménu Bůh, které lze psát s velkým B, pokud chceme vyjádřit náboženskou úctu. Podobně také spojené Hod Boží vyjadřuje určitou náboženskou úctu k tomuto svátku.
Přídavné jméno vánoční
Přídavné jméno vánoční však už píšeme pouze s malým počátečním písmenem, podobně jako přídavné jméno štědrovečerní. Pokud tedy někomu přejeme klidné prožití vánočních svátků, musíme napsat malé v. Nejedná se o žádný oficiální název, slovo vánoční zde plní funkci klasického přídavného jména (podobně jako ve spojení vánoční atmosféra, koledy či dárky).
|
Psaní slova advent
Také slovo advent píšeme s malým počátečním písmenem. Stejný pravopis platí u spojení adventní neděle či adventní věnec.
|
Ježíšek, nebo ježíšek
U tohoto slova záleží na tom, co jím označujeme. Slovo Ježíšek s velkým písmenem označuje malého Ježíše, Štědrý den či Štědrý večer. Zastupuje tedy de facto vlastní jméno osoby či název významného svátku. Tomu tedy odpovídá také jeho pravopis. Naopak slovo ježíšek s malým písmenem označuje vánoční dárek či nadílku pod stromeček.
|
A co s větami typu Těším se na Ježíška/ježíška? Vždy záleží na tom, co tímto sdělením myslíme, ani jeden pravopis totiž nemůže být bez znalosti kontextu považován za nesprávný. Můžeme se totiž těšit jak na Štědrý den či večer, tak i pouze na nadílku, která nás ten den čeká. Pouze si musíme dát pozor na to, že v prvním případě dáváme najevo náklonnost k duchu a atmosféře tohoto svátku a v případě druhém naopak upřednostňujeme jeho dárkovou část.
Betlém, nebo betlém
Také u tohoto slova je důležité, co jeho pomocí pojmenováváme. V tomto případě totiž platí, že pokud mluvíme o městu Betlém, ve kterém se narodil Ježíšek, píšeme velké B. Když ale mluvíme o výtvarném zobrazení Ježíšova narození pomocí obrázků nebo figurek, jedná se o betlém s malým b. Úplně jednoduše bychom mohli říct, že u Jeruzaléma je Betlém s velkým B a u nás v obývacím pokoji či na náměstí máme naopak betlém s malým b.
|
Nový rok, nebo nový rok
U tohoto spojení platí, že Nový rok vyjadřuje pouze 1. ledna, zatímco nový rok znamená všechny dny následujícího roku. V prvním případě se jedná o oficiální název významného dne, v druhém případě je slovo nový klasickým přídavným jménem ve významu jiný než dosavadní.
|
Silvestr, nebo silvestr
Také toto slovo můžeme psát dvěma způsoby. Křestní jméno Silvestr píšeme stejně jako všechna ostatní vlastní jména s velkým počátečním písmenem. S malým s ale už píšeme oslavy ukončení roku, zábavu, která probíhá. Slovem silvestr s malým s označujeme také poslední den v roce.
|
Další podobné články, které Vám poradí s češtinou, naleznete na www.mojecestina.cz.
